Dudlačka

Dudlačka je unikátní noční koleda, která se dodržuje pouze v Lužné a v malé míře v sousední Valašské Polance. Říká se jí také cigánská. Důvodem je styl koledy. Na velikonoční neděli, když se sešeří, převlékají se koledníci  za cigány (jsou odění do roztrhaných šatů s šátky nebo klobouky na hlavách a se začerněnými tvářemi) a obcházejí chalupy.

Huhlavými hlasy – dudláním, pak u dveří nebo pod okny jednotlivých stavení pronášejí průpovídky, kterými přesvědčují hospodyně, aby jim daly vajíčka. Občas dostanou i cibuli, kus špeku nebo chleba. Pokud požadované potraviny obdrží, popřejí panímámě či pantátovi zdraví, štěstí a hojnou úrodu v nadcházejícím roce. Pokud jim nikdo v domě neotevře, odcházejí s hudrováním: „Zlý pantáta/ zlá panímáma“.

Poté, co „dudláci“ obejdou vybrané chalupy (většinou známých nebo rodiny), usmaží si společně škvařenicu, tedy míchaná vejce.
Tento pradávný zvyk pochází podle etnografů z prastarých slovanských obřadů, zajišťujících úrodu.

Název Dudlačka pravděpodobně pochází z názvu hudebního nástroje tzv. dudel. Dudly byly vřeštidla z vepřových měchuřin, do nichž byly zasazeny brkové pískáče. Tyto nástroje údajně obchůzkáři v dřívějších dobách nosili s sebou. Tento zvyk se ale do dnešních časů nedochoval.

Snímky: repro vlastivědná revue Valašsko

Více se o Dudlačce dočtete např. ve vlastivědné revue Valašsko č. 42, které vydává Muzeum regionu Valašska ve Vsetíně.